Prosinec 2012

PRAMEN VODY POD OBECNÍKEM

Tento článek navazuje na článek „Odpočinkové prostranství pod Obecníkem“ uveřejněný v zářijovém čísle Zuberských novin a zabývá se především samotným pramenem a kvalitou jeho vody.

Základní údaje pramene. Původní vývěr pramene byl tvořen betonovou trubkou nadkrytou dřevěnou stříškou a jeho vydatnost byla asi 2 l vody za minutu. Po vyhloubení studny do hloubky asi 1,5 m byla na dno položena geotextilie, nasypána vrstva křemenných valounů pro vytvoření přírodního filtru a osazeny betonové skruže. Okolo skruží byl opět vytvořen filtr z křemenných valounů, na ně položena geotextilie a překryta jílem včetně nejbližšího okolí. Poklopy studny jsou uloženy na pryžové manžetě a shora překryty uzamykatelným plechovým víkem. Dá se tedy říci, že samotná studna je na povrchu dostatečně izolována od okolních vlivů.

Prohloubením studny se vydatnost pramene zvýšila na 8 – 10 l/min. To, pro představu, znamená asi 500 l/h, 12 m ³ denně a 4 400 m ³ ročně. Jistě si mnoho z vás pokládá otázku, odkud a z jakého zdroje voda přitéká? Na to určitě není jednoduchá a ani jednoznačná odpověď, ale můžeme si udělat alespoň představu o minimální velikosti zásobníku vody pro pramen. Z několika let mého pozorování vyplývá, že ani v období velkého sucha (jako v tomto roce), neklesá vydatnost pramene o více než 25 % oproti průměru. Z toho a dalších skutečností včetně té, že zachytíme pouze malou část vody protékající podzemím, lze odhadovat zásobník vody na několikanásobek roční vydatnosti našeho pramene. To by např. při objemu zásobníku 10 000 m ³ představovalo podzemní jezero o hloubce 1 m a ploše 10 000 m ² , tedy plochu 1 ha! A to je, vzhledem ke všem známým okolnostem, příklad velmi skromný či spíše názorný.

Zajímavé je rovněž porovnání našeho pramene s pramenem v zašovské Stračce. V době, kdy průtok našeho pramene byl 10 l/min, protékalo ve Stračce 13 l/min. Ale v období sucha, v září letošního roku, to bylo v Zubří 6,5 l/min, ve Stračce pouze 6 l/min a v Sachově studánce na Horní Bečvě asi 4 l/min. Z toho vyplývá, že oproti Stračce je zásobník našeho pramene méně závislý na tzv. „rychlé“ srážkové vodě, cesta vody z povrchu do podzemí je v našem případě delší a zásobník je tedy i stabilnější. O jeho větší hloubce v podzemí svědčí i poměrně stabilní teplota vody, která je i v létě do 10 °C a v zimě ani při - 25 °C nezamrzá.

Chemické ukazatele vody. Chemické ukazatele pramenité vody v původní podobě jsou jejím „rodným listem“, zobrazují její historii a původ a obvykle se v čase příliš nemění. V tabulce jsou uvedeny některé základní ukazatele z rozboru provedeného v listopadu letošního roku:

Nejen z těchto, ale i z dalších ukazatelů je zřejmé, že voda má kvalitní chemické složení. Zvláště je třeba upozornit na velmi nízkou hodnotu dusičnanů, která dokonce splňuje i normu 10 mg/l pro kojeneckou vodu, neboť právě dusičnany byly při intenzivním zemědělském hospodaření velký problém. A dále – s touto vodou můžete i ředit slivovici (pokud ředíte), nezakalí ji, ale nemělo by to být po vydatnějších deštích.

Mikrobiologické ukazatele vody. Mikrobiologické ukazatele pramenité vody mohou být v čase více proměnlivé než chemické, neboť na cestě z podzemního zásobníku do studny působí na vodu i živá příroda a výsledkem je tedy živá voda a nikoliv voda „mrtvá“, chemicky upravená. Pro přírodní pramenitou vodu nejsou stanoveny závazné chemické a mikrobiologické ukazatele – hygienické požadavky na vodu dle zákona č. 258/2000 Sb. jsou stanoveny pro pitnou vodu dodávanou např. ve vodovodní síti v rámci podnikání či prodávanou balenou vodu. Charakter pramene pod Obecníkem je tedy stejný jako u pramene ve Stračce nebo Sachovy studánky – jedná se přírodní pramenitou vodu bez jakékoliv úpravy. A je logické, že taková voda nemá stanovenou normu, neboť je výsledkem přírodní činnosti bez zásahu člověka. Přesto by nebylo rozumné, abychom nesledovali kvalitu vody, ale porovnávat ji můžeme pouze s normou pro pitnou vodu z vodovodu.

Při posledním rozboru vody provedeném po deštích v polovině listopadu byly zjištěny v malém množství bakterie, které se sice vyskytují v povrchové půdě, ale v pitné vodě z vodovodu dle výše uvedené normy být nesmí. Přitom byla splněna norma pro organotrofní bakterie, kterých při laboratorní teplotě 22 °C bylo 37 kolonií (horní limit je 200 kolonií) a při teplotě 36 °C 3 kolonie (horní limit je 20 kolonií). V takovém případě odborníci neoficiálně řeknou, že tom problém nevidí, oficiálně se ovšem doporučuje vodu převařit a to zvláště u dětí či zdravotně oslabených lidí, což se ve většině případů stejně děje při přípravě kávy, čaje, polévek apod.

Jak se dostanou bakterie z půdy do vody? Voda na své cestě k pramenu prochází pod vrstvou povrchové půdy, v našem případě lesní, kde jsou živé mikroorganismy. Následně pak při větších deštích do vodonosné štěrkovité vrstvy s tekoucí podzemní vodou prosákne „rychlá“ srážková voda a s ní i částečky půdy s mikroorganismy. U pramene pod Obecníkem takový stav nastává po deštích, kdy se výrazně zvětší průtok vody a může dojít i k jejímu mírnému zakalení. To obvykle trvá jeden až dva dny po odeznění dešťů. Je to přírodní jev a obdobně se chovají i prameny ve Stračce a Sachově studánce, kde výskyt bakterií potvrzují rozbory vody publikované v rožnovském Spektru.

Závěr. Před napsáním tohoto textu jsem pročetl mnoho článků o vodě a její kvalitě, zvláště mne zaujaly testy vody v časopise TEST uveřejněné v čísle 10/2009 pod názvem „Opravdu víte, co pijete?“ a současně na internetovém serveru iDNES, sekci Hobby, dne 21.10.2009 pod názvem „Čerstvé výsledky testů vody: kohoutková převálcovala balenou“. A skutečně si važme toho, že úpravou pramene pod Obecníkem jsme získali zdroj kvalitní přírodní pramenité vody. Ale je třeba respektovat, že je to skutečně přírodní voda, kde město Zubří nemůže zaručit, že bude kdykoliv, v jakoukoliv roční a denní dobu, splňovat normu pro pitnou vodu z vodovodu. A proto je vhodné, zvláště pro malé děti, vodu vždy převařit, dospělí musí sami posoudit svou zdravotní kondici. Přírodní pramen je alternativa k chemicky upravené vodě z vodovodu a bylo by naivní si myslet, že voda z povrchové nádrže má před nutným procesem chemizace lepší vlastnosti než voda z našeho pramene, nemluvě o vedlejších produktech chemické úpravy vody. Ale to už je věcí možností a svobodné volby každého z nás.

Bylo by určitě vhodné, aby se město Zubří zapojilo do sledování kvality vody v místních studánkách, která je pak publikována v časopise Spektrum. A pokud budete váhat, zeptejte se obyvatel domku vedle pramene – je napojen na stejný zdroj vody, jenom jejich studna je o něco níže, a kvalitu vody tak testují každodenně. A pokud vaším cílem nebude voda, zastavte se zde potěšit svou duši a načerpat alespoň energii v tomto malebném koutu Zubří…

Ing. Vladimír KRUPA, člen Rady města Zubří